Výroční zpráva Ministerstva spravedlnosti podrobně informuje o činnosti externího oznamovacího systému (EOS), který umožňuje veřejnosti hlásit podezření na protiprávní jednání. Tento systém, pod vedením Mgr. Marka Netočného, je klíčovým nástrojem zákona o ochraně oznamovatelů. Úvodem je třeba uvést, že Ministerstvo přijaté podněty přímo nešetří, ale právně je posoudí a v případě, že je oznámení opodstatněné, pošle ho příslušnému úřadu k dalšímu řešení.

Většina mimo zákon nebo zjevně neopodstatněná, ale žádné nepravdivé.

Ministerstvo spravedlnosti obdrželo 156 oznámení. Z nich bylo 97 buď mimo rámec zákona o ochraně oznamovatelů, nebo zjevně neopodstatněných. Zbývajících 59 podnětů bylo posouzeno a dohromady obsahovalo 20 podezření na trestný čin, 27 podezření na přestupek a 33 podezření na porušení zákona o ochraně oznamovatelů. Důležité je, že žádné oznámení nebylo vyhodnoceno jako vědomě nepravdivé, což znamená, že oznamovatelé se skutečně snažili informovat o reálných problémech, nikoliv šířit lživé informace.

‍

Kdo oznamoval a jak? Většina podnětů přišla písemně.

Většina oznamovatelů byli zaměstnanci, kteří pracují v běžném pracovním poměru. Drtivá většina podnětů (154) byla podána písemně, zatímco pouze jedno bylo telefonické a jedno osobní. Nejčastějšími subjekty, proti kterým byly podány podněty, byly veřejné instituce a zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci. Anonymní podání tvořila pouhá 2 % všech oznámení. Žádné oznámení nepocházelo od podnikatelů, stážistů, dodavatelů ani osob spravujících svěřenské fondy.

Ministerstvo spravedlnosti postoupilo 67 podnětů příslušným orgánům. Nejčastěji byla oznámení postoupena Inspektorátu práce (26 případů) nebo Ministerstvu spravedlnosti (16 případů), které řeší přestupky podle zákona. Další podněty byly předány orgánům činným v trestním řízení.

Jaké trestné činy byly oznamovány?

Z 13 případů, které byly postoupeny policii nebo státním zástupcům, se nejčastěji jednalo o hospodářskou kriminalitu (5 případů). Dále trestné činy proti majetku (8 případů) a porušení práv na soukromí a ochranu osobnosti (8 případů). Mezi dalšími oznámeními se objevil i trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (1 případ) a trestný čin proti životnímu prostředí (1 případ). Ve dvou případech policie již zahájila vyšetřování dříve, než oznámení obdrželo Ministerstvo spravedlnosti.

Propuštění i šikana jako odveta.

Minimálně ve 13 případech byly nahlášené odvetné kroky vůči oznamovatelům. Nejčastějšími postihy byly propuštění nebo neprodloužení pracovního poměru. Další formy postihů zahrnovaly přeřazení na jiné místo, ale i šikanu.

Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně spolku Oživení, k výroční zprávě uvádí:

„Druhá výroční zpráva ukazuje, že se nenaplnily obavy ze zneužívání zákona o ochraně oznamovatelů, což je pozitivní. Zároveň však chybí informace o tom, jak se oznamovatelé v ČR skutečně chrání. Loni bylo nahlášeno 13 podezření na odvetná opatření a 33 důvodných podnětů o porušení zákona, ale kromě dvou zahájených trestních řízení nemáme data o šetření ani nápravě. Ani situace oznamovatelů po nahlášení není známa. Není to vina ministerstva, ale důsledek minimalistického nastavení zákona – jediný odpovědný orgán nemá pravomoci tyto informace získat.“

Kompletní výroční zprávu najdete zde.

‍