Blog

V celé Evropské unii přetrvává výrazný rozdíl mezi tím, co ochrana oznamovatelů slibuje, a tím, co lidé, kteří upozorní na protiprávní nebo neetické jednání, skutečně zažívají.

V projektu VoiceGuard jsme se nezastavili u paragrafů evropské směrnice. Místo toho jsme mluvili s lidmi, kteří si celým procesem skutečně prošli. Jaké jsou reálné zkušenosti těch, kdo se rozhodli upozornit na nekalosti?

Když se mluví o dominantním či přísném šéfovi, většina lidí si vybaví někoho nepříjemného, křičícího nebo náročného. Realita bývá složitější.

Podpořili jsme výzvu na ochranu whistleblowera Alhaji Mamadi Kuranga z Gambie, který čelí perzekuci za to, že odhalil porušování práv během diktátorského režimu.

Natočili jsme rozhovory s těmi, kteří se rozhodli ozvat. Oba čelili vážným důsledkům a oba ukazují, proč je důležité mít systém, který je skutečně ochrání.

Téma oznamovatelů (whistleblowerů), je stále zatíženo řadou předsudků a nepochopení. Přitom sehrávají klíčovou roli při odhalování závažných pochybení a ochraně veřejného zájmu.

Ministerstvo spravedlnosti žádá vládu o navýšení rozpočtu o 2,3 milionu eur (zhruba 57,3 milionu Kč) na úhradu pokuty, kterou České republice uložil Soudní dvůr EU za opožděné zavedení směrnice o ochraně oznamovatelů.

Evropská konference o whistleblowingu (European Whistleblowing Conference – Collaborative Pathways to Integrity), která se konala 4. dubna 2025 v Bruselu, přinesla zásadní debaty o stavu ochrany oznamovatelů v Evropě.

V roce 2024 Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo 156 podnětů v rámci externího oznamovacího systému. I přesto, že systém pomáhá odhalovat nezákonné chování, oznamovatelé čelili v některých případech odvetným krokům.