Poradenské centrum

Často kladené otázky (zákon o ochraně oznamovatelů)

Jak poznám protiprávní jednání, které můžu oznámit?

Protiprávní jednání, které můžete oznámit podle zákona o ochraně oznamovatelů by mělo být jedním z následujících:

1. Trestný čin

2. Přestupky s pokutou nad 100 000 Kč a porušení zákona o ochraně oznamovatelů

3. Porušení právních předpisů Evropské unie v určitých oblastech

Protiprávní jednání může zahrnovat širokou škálu aktivit, například porušování bezpečnosti práce, ohrožování životního prostředí nebo neoprávněné nakládání s osobními údaji.

Důležité je, že nemusíte mít jistotu, že se skutečně jedná o protiprávní jednání naplňující popsané znaky. Stačí, když máte důvodné podezření na základě informací, které máte k dispozici.

Pokud si nejste jistí, zda se jedná o protiprávní jednání, na které zákon dopadá, můžete využít možnosti důvěrné konzultace s námi nebo se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti pro konzultaci.

Jsem oznamovatel?

Pamatujte, že status oznamovatele získáváte už tím, že učiníte oznámení, bez ohledu na to, zda se později prokáže, že k protiprávnímu jednání skutečně došlo. Důležité je, abyste měli důvodné podezření v době oznámení.

Podle zákona o ochraně oznamovatelů je okruh osob, které mohou být považovány za oznamovatele, poměrně široký. Oznamovatelem můžete být zejména, pokud patříte do některé z následujících skupin:

• Zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru

• Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

• Dobrovolník nebo stážista

• Člen orgánu právnické osoby (např. jednatel, člen představenstva)

• Akcionář nebo společník

• Dodavatel nebo subdodavatel

• Uchazeč o zaměstnání

• Externí poradce nebo konzultant

Pokud patříte do skupiny zvýrazněných osob v seznamu, oznámit můžete vždy vnitřním i externím oznamovacím systémem. Pokud patříte do seznamu nezvýrazněných osob, zaměstnavatel mohl oznámení od vás v rámci vnitřního oznamovacího systému vyloučit a zůstává Vám tak možnost podání externího oznámení. Informace o vyloučení těchto osob by měla být uvedena na internetových stránkách zaměstnavatele, a to zpravidla větou:

„Povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona.”

‍

Jak mne zákon chrání, pokud jsem oznamovatel?

Zákon o ochraně oznamovatelů poskytuje oznamovatelům komplexní ochranu před negativními důsledky jejich jednání. Především zakazuje jakákoliv odvetná opatření ze strany zaměstnavatele, jako je propuštění, snížení mzdy, přeložení na jinou pozici nebo negativní hodnocení. Pokud by přesto k takovému odvetnému opatření došlo, oznamovatel má právo domáhat se nápravy soudní cestou. V případném soudním sporu zákon významně pomáhá oznamovateli tím, že přenáší důkazní břemeno na zaměstnavatele. To znamená, že zaměstnavatel musí prokázat, že jeho jednání nebylo odvetou za oznámení, ale mělo jiný oprávněný důvod, například že přeložení bylo součástí širší reorganizace. Zákon také chrání identitu oznamovatele, kterou nelze bez jeho souhlasu prozradit (§ 20 odst. 2 zákona), a zajišťuje, že oznámení protiprávního jednání není považováno za porušení mlčenlivosti nebo jiné právní povinnosti.

Pro uplatnění této ochrany musí oznamovatel doložit, že se skutečně stal oznamovatelem a označit konkrétní odvetné opatření. Je důležité si uvědomit, že tato ochrana se vztahuje i na osoby spojené s oznamovatelem, jako jsou kolegové nebo rodinní příslušníci.

Chrání zákon kromě mě také mé kolegy nebo příbuzné, pokud podám oznámení?

Zákon o ochraně oznamovatelů poskytuje ochranu nejen samotnému oznamovateli, ale rozšiřuje ji i na osoby s ním spojené. To zahrnuje kolegy, rodinné příslušníky a další blízké osoby oznamovatele. Tato ochrana je důležitá, protože odvetná opatření mohou být někdy namířena proti těmto osobám ve snaze nepřímo potrestat oznamovatele nebo ho odradit od dalšího jednání. Zákon zakazuje jakékoliv negativní zacházení s těmito osobami v souvislosti s oznámením, ať už jde o změny v pracovních podmínkách, propuštění nebo jiné formy nátlaku. Pokud by přesto došlo k odvetnému opatření vůči těmto osobám, mají stejně jako oznamovatel právo domáhat se ochrany u soudu. V takovém případě by opět leželo důkazní břemeno na straně zaměstnavatele, který by musel prokázat, že jeho jednání nebylo odvetou za oznámení. Tato rozšířená ochrana je klíčovým prvkem zákona, který se snaží vytvořit bezpečné prostředí pro oznamování protiprávního jednání a minimalizovat rizika pro všechny zúčastněné.

Můžu oznámit anonymně?

Zákon o ochraně oznamovatelů vyžaduje, aby oznámení obsahovalo údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele (§ 2 odst. 2 zákona).

Pokud se jedná o oznámení bez těchto údajů, náleží zákonná ochrana oznamovateli až od okamžiku, kdy jejich totožnost vyjde najevo tomu, kdo je může vystavit odvetnému opatření (§ 4 odst. 3 zákona).

Příslušná osoba (řešitel oznámení) údaje o totožnosti oznamovatele nesmí bez písemného souhlasu oznamovatele nikomu sdělovat. Nesmí ani činit kroky, které by vedly k prozrazení totožnosti oznamovatele.

Oznámili jste protiprávní jednání nebo o tom uvažujete?

Kontaktujete nás přes bezpečné důvěrné konzultace nebo na emailu poradna@oziveni.cz, rádi Vám poradíme. Tato sekce zatím nabízí pouze základní přehled toho, co přinesl zákon. Detaily každého případu se liší a je proto dobré postup konzultovat.‍

Existuje jediný zákon, který upravuje oznamování protiprávního jednání?

Ano, v České republice existuje zákon upravující oznamování protiprávního jednání, který zároveň zavádí komplexní ochranu oznamovatele: Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, účinný od 1. srpna 2023. Tento zákon plně transponuje Směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie.

Existují také další zákony, které upravují možnost oznámit protiprávní jednání (viz otázka: Jaké další zákony v ČR se týkají oznámení protiprávního jednání?)

Na která oznámení protiprávního jednání se vztahuje zákon?

Zákon č. 171/2023 Sb. chrání oznamovatele, kteří upozorní na protiprávní jednání splňující alespoň jednu z následujících podmínek:

1. Trestné činy

Jakékoli jednání s charakteristikami trestného činu definovaného českým právem.

2. Některé přestupky

Přestupky, u nichž zákon stanovuje horní hranici pokuty alespoň 100 000 Kč (např. porušení bezpečnosti práce).

3. Porušení zákona o ochraně oznamovatelů

Například neoprávněné zveřejnění identity oznamovatele zaměstnavatelem nebo nevytvoření vnitřního oznamovacího systému.

4. Porušení předpisů EU ve specifických oblastech

Ochrana se vztahuje na oznámení týkající se oblastí evropského práva vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písmeno d) zákona. Mezi oblasti například patří:

‍

Co je vnitřní oznamovací systém a externí oznamovací systém?

Vnitřní a vnější (externí) oznamovací systémy jsou komunikační kanály mezi oznamovatelem a zaměstnavatelem nebo státem. Tyto systémy zajišťují důvěrnou komunikaci, vyhodnocení oznámení a případné navržení nápravných opatření.

Vnitřní oznamovací systém musí zřídit zaměstnavatelé s 50 a více zaměstnanci a veřejný sektor (včetně obcí nad 10 tisíc obyvatel). Informace o tomto systému by měly být dostupné na internetových stránkách zaměstnavatele. Systém musí umožňovat podání oznámení písemně, ústně i osobně, zajišťovat důvěrnost identity oznamovatele a mít pověřenou osobu pro přijímání a šetření oznámení. Zaměstnavatel musí potvrdit přijetí oznámení do 7 dnů a vyšetřit ho do 30 dnů (s možností prodloužení na 90 dnů u složitých případů).

Externí oznamovací systém provozuje Ministerstvo spravedlnosti jako centrální bod pro oznámení v celé ČR. Oznámení lze podat přes webový formulář, e-mailem, telefonicky nebo osobně. Lhůty pro vyřízení jsou podobné jako u vnitřního systému.

Vnitřní systém je vhodné použít, pokud chcete problém řešit přímo u zdroje a máte důvěru ve svého zaměstnavatele. Externí systém je lepší volbou, pokud se obáváte střetu zájmů nebo když interní systém nefunguje správně.

Jaké další zákony v ČR se týkají oznámení protiprávního jednání?

Pro zaměstnance je nejdůležitější normou zákoník práce, který mimo jiné upravuje, v jakých případech vám může zaměstnavatel dát výpověď. A to je v případě oznámení protiprávního jednání poměrně častý způsob odvety. Pokud se stanete oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů, bude právě na zaměstnavateli, aby doložil, že případná výpověď nebyla odvetným opatřením, nesouvisela s oznámením a že pro ni měl důvod, který má oporu právě v zákoníku práce.. U trestních oznámení je stěžejní normou trestní zákoník a trestní řád a u oznámení nekalosti některému ze správních úřadů zase správní řád. A když se rozhodnete o nezákonném jednání informovat média, pak ochranu Vaší totožnosti ošetřuje vedle zákona o ochraně oznamovatelů také tiskový zákon.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Seznam legálních důvodů pro výpověď najdete v § 52 a násl. zákoníku práce (ZP) a pro okamžité zrušení pracovního poměru v § 55 a násl. ZP.
U trestných činů je stanovena vaše povinnost překazit trestný čin v § 367 trestního zákoníku (TZ) nebo ho oznámit v § 368 TZ. Povinnost se vztahuje i na hlavní korupční trestné činy, jakými jsou přijetí úplatku (§ 331 TZ) a podplacení (§ 332 TZ).
Pokud se obrátíte na správní úřady, věnujte pozornost § 42 správního řádu (SŘ).
Ochranu zdroje informací v médiích zaručuje ustanovení § 16 zákona č. 46/2000 Sb., tiskový zákon.

‍

Otázky týkající se zaměstnanců (zákoník práce)

Kdy mně zaměstnavatel může dát výpověď?

Zaměstnavatel vám může dát výpověď jen z důvodů, které jasně definuje zákoník práce. Ale pozor, při formulaci „zákonného“ důvodu pro výpověď je vynalézavost zaměstnavatelů často obdivuhodná. Naštěstí se lze proti výpovědi bránit, jak ukazuje odpověď na další otázku.

Mohu výpověď odmítnout?

Když vám dal zaměstnavatel výpověď neprávem, můžete písemně oznámit, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával. Zaměstnavatel pak má povinnost vás buď zaměstnávat dál nebo vám poskytnout náhradu ušlé mzdy. Pokud tak neučiní, máte právo obrátit se na soud. Jen pozor na časové lhůty. Odmítnutí výpovědi musíte podle zákona provést bez zbytečného odkladu a písemně, žalobu k soudu je třeba podat do dvou měsíců od chvíle, kdy vaše výpověď začala platit.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Možnost odmítnutí výpovědi upravuje § 69 odst. 1 ZP.
Vaše právo obrátit se na soud je stanoveno v § 72 ZP.

‍

Může mě zaměstnavatel přesunout na jiné pracoviště?

Ano, protože zákon nenařizuje, jak přesně má být vymezeno místo výkonu práce. Zaměstnavateli tudíž stačí do smlouvy napsat třeba Praha a může vás v zásadě libovolně přesouvat mezi pobočkami v hlavním městě. Zaměstnavatelé se tak bohužel snaží bránit tomu, aby zaměstnanec už nepřišel do kontaktu s důkazy o nekalých praktikách, které se rozhodl oznámit. Směrnice i budoucí český zákon o ochraně oznamovatelů takové přesuny zakazuje jako odvetné opatření, pokud jsou navázané na podané oznámení.

Konkrétní zákony a paragrafy:

O místě výkonu práce se můžete dočíst v ustanovení § 34 odst. 1 písm. b) a § 34a ZP.
K pracovní cestě naleznete informace v § 42 ZP, k přeložení v § § 41 ZP.

‍

Mohu se bránit proti negativnímu posudku?

Ano, ale musíte tak učinit soudní cestou. Máte na to tři měsíce ode dne, kdy jste se o obsahu posudku dozvěděli.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Odmítnutí negativního posudku se věnuje § 315 ZP.

‍

Mám právo odmítnout práci, pokud je nebezpečná?

Ano, zaměstnavatel vás nemůže jakkoli sankcionovat, pokud nebezpečnou práci odmítnete. Zákon v tomto případě mluví o bezprostředním ohrožení života nebo zdraví. Důležité také je, že takové ohrožení se nemusí týkat jen vás, ale i jiných fyzických osob.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Odmítnutí práce z důvodu ohrožení života nebo zdraví upravuje § 106 odst. 2 ZP.

‍

Mám právo odmítnout práci, pokud je protiprávní?

Ano, i v tomto případě nemá zaměstnavatel právo vás jakkoli postihnout. Ze zákona totiž zaměstnanci sice musí plnit pokyny nadřízených, ale jen ty, které byly vydány v souladu s právními předpisy.

Konkrétní zákony a paragrafy:

O povinnostech zaměstnanců vůči pokynům nadřízených mluví § 301 písm. a) ZP, přičemž povinnost zaměstnance dodržovat právní předpisy a ostatní přepisy je definována v § 301 písm. c) ZP.

Jak mám postupovat, když si při zaměstnání všimnu, že hrozí škoda?

Pokud hrozí škoda, máte povinnost upozornit nadřízeného a případně i zakročit, aby k ní nedošlo. Zakročit nemusíte pouze tehdy, pokud byste se tím vy osobně nebo někdo vám blízký vystavili vážnému ohrožení.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Povinnost oznámit a pokusit se překazit hrozící škodu definuje § 249 ZP.

Co mi hrozí, když nesplním povinnost upozornit na hrozící škodu nebo jí nezabráním?

Pokud vědomě neupozorníte na škodu nebo nezakročíte, může po vás zaměstnavatel požadovat částečnou úhradu způsobené škody (pokud ji nelze nahradit jinak). V případě částečné úhrady pak váš podíl na škodě nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku vašeho průměrného měsíčního výdělku.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Další informace týkající se odpovědnosti za škodu, pokud na ni neupozorníte nebo jí nezabráníte, naleznete v § 251 ZP.
Maximální částka odpovědnosti za škodu je vymezena v § 258 ZP.

Mohu oznámit protiprávní jednání, i když tím prý poruším obchodní tajemství?

Ano, podle zákona o ochraně oznamovatelů (č. 171/2023 Sb.) můžete oznámit protiprávní jednání i v případě, že tím dojde k porušení obchodního tajemství. Zákon výslovně stanoví, že oznámení protiprávního jednání není považováno za porušení smluvní nebo zákonné povinnosti mlčenlivosti, včetně ochrany obchodního tajemství (§ 3 zákona). Pamatujte, že i v tomto případě musíte mít oprávněné důvody domnívat se, že oznámení je pravdivé a spadá do oblastí chráněných zákonem.

Definici obchodního tajemství naleznete v § 504 občanského zákoníku.

Otázky týkající se trestního oznámení

Mohu se odvolat v případě, že policie na základě mého oznámení řízení nezahájí?

Na zahájení trestního řízení nemáte právní nárok. Nicméně můžete se zkusit obrátit na dozorujícího státního zástupce s žádostí, aby prověřil dodržení zákonnosti při prošetřování policií. Je však pouze na uvážení státního zástupce, jestli dozor vykoná, tedy opět na to není právní nárok. Pokud ale máte nějaké dříve neznámé důkazy a doklady, můžete podat nové trestní oznámení.

Konkrétní zákony a paragrafy:

K dozoru státního zástupce naleznete informace v § 174 TŘ.

‍

Lze podat trestní oznámení i anonymně?

Ano a policie, respektive státní zastupitelství se musí i anonymním oznámením zabývat. Na druhou stranu může být pro tyto orgány složité šetřit oznámení bez možnosti s vámi dále komunikovat a získat další nutné informace a podklady. Pokud chcete podat anonymní oznámení, doporučujeme zaslat všechny dostupné informace a podklady, které máte k dispozici.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Jak by mělo vypadat správné trestní oznámení a co by mělo všechno obsahovat, naleznete na zde na stránkách Policie ČR.

‍

Pokud k utajení totožnosti dojde, je to napořád?

Ne. Svědek si nemůže sám určit, kdy bude jeho totožnost odhalena. Policie, státní zastupitelství nebo soud mohou v průběhu celého trestního řízení dojít k názoru, že důvody vedoucích k utajení totožnosti pominuly a utajení zruší. Následně se vaše osobní údaje připojí k trestnímu spisu a spolu s vaší podobou se nadále neutajují.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Podmínky a způsob utajování svědků upravuje § 55 odst. 2 TŘ.

‍

Mám jako svědek právo na utajení totožnosti?

Ano i ne. Utajení totožnosti totiž není automatické a nevztahuje se na všechny. Můžete o něj ale samozřejmě požádat. Nicméně podmínkou pro utajení je, aby vám nebo někomu blízkému hrozila újma na zdraví nebo jiné vážné porušení vašich základních práv, přičemž vaši ochranu nelze zajistit jiným způsobem. Rozhodnutí o tom, zda tuto podmínku splňujete, závisí čistě na uvážení soudu, policie nebo státního zastupitelství.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Podmínky a způsob utajování svědků upravuje § 55 odst. 2 TŘ.

‍

Mám po podání trestního oznámení také nějaké povinnosti?

Ano, ze statusu svědka vyplývají i povinnosti. Například dostavit se na předvolání k podání vysvětlení nebo ke svědecké výpovědi.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Práva a povinnosti svědků jsou přehledně popsány na stránkách Policie ČR.
Pozor na trestný čin křivé výpovědi dle § 346 TZ.

‍

Jaká jsou moje práva, pokud podám trestní oznámení?

Po podání trestního oznámení zpravidla v průběhu trestního řízení vystupujete jako svědek.

Stát by vám proto prostřednictvím policie nebo státního zastupitelství měl dát do jednoho měsíce vědět, jak s vaším oznámením naložil. Podmínkou ovšem je, abyste o takové vyrozumění požádali.

Jako svědek naopak nemáte právo nahlížet do spisu. Také nemáte výslovné právo na získání opisu protokolu o své vlastní výpovědi, i když ji obvykle od orgánů činných v trestním řízení dostanete. A nemáte právo ani na bezplatnou právní pomoc advokáta nebo na právní pomoc za sníženou odměnu.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Povinnost požádat o vyrozumění naleznete v § 158 odst. 2 trestního řádu (TŘ).
O tom, kdo má právo nahlížet do spisů, se dočtete v § 65 TŘ.
Podmínky a způsob utajování svědků upravuje § 55 odst. 2 TŘ.
Každý má právo na právní pomoc advokáta dle § 158 odst. 5 TŘ, avšak na bezplatnou obhajobu nebo právní pomoc za sníženou odměnu má právo jen obviněný (dle § 33 odst. 2 TŘ) a za určitých podmínek i poškozený (dle § 51a TŘ).

‍

Musím podat trestní oznámení, když jsem svědkem podplácení?

Ano, ze zákona máte povinnost pokusit se takové jednání překazit a oznámit je. Podle trestního řádu nesmíte úplatek ani přijmout, ani nabídnout. A to se netýká jen podplácení ve státní sféře, ale i v té soukromé.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Trestní řád rozlišuje přijetí a nabízení úplatku, přičemž v tom druhém případě používá termín podplácení.
Přijetí úplatku upravuje § 331 TZ.
Podplácení se věnuje § 332 TZ.
O povinnosti pokusit se tyto činy překazit a oznámit je mluví paragrafy § 367 TZ a § 368 TZ, o nichž je řeč v odpovědi na otázku výše

‍

Kdy mám podat trestní oznámení?

Trestní oznámení můžete podat v případě, kdy se domníváte, že jste svědky trestné činnosti. Ale pozor, u některých trestných činů máte přímo povinnost se je pokusit překazit nebo je oznámit. Seznam těchto trestních činů trestní zákoník uvádí v paragrafech o nepřekažení, resp. neoznámení trestného činu.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Seznam trestních činů, které se musíte pokusit překazit, najdete v § 367 TZ (trestního zákoníku).
Seznam trestních činů s oznamovací povinností je uveden v § 368 TZ.
Naopak pozor na trestný čin křivého obvinění dle § 345 TZ.

‍

Otázky týkající se oznámení některému ze správních orgánů

Mohu se odvolat v případě, že úřad na základě mého oznámení řízení nezahájí?

Na zahájení správního řízení o přestupku nemáte právní nárok. Nicméně můžete se zkusit obrátit na nadřízený správní orgán s žádostí o kontrolu, zda správní úřad věc řádně prošetřil. Na zahájení kontroly však také není právní nárok. Pokud ale máte nějaké dříve neznámé důkazy a doklady, můžete podat nové oznámení.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Kdo je nadřízeným orgánem naleznete obecně v § 178 správního řádu a pak ve zvláštních zákonech podle věcné příslušnosti. V případě pochybností se obraťte na naši bezplatnou právní poradnu.

‍

Mám šanci se nějak dozvědět, jak úřad s mým oznámením naložil?

Ano, máte. Je třeba o to ale požádat. Pak vám úřad do třiceti dnů od podání oznámení musí dát vědět, jaké kroky podnikl. V zásadě se úřad může zachovat třemi způsoby:

Může zahájit řízení (např. kontrolu).
Může neudělat nic, pokud důvody k zahájení řízení neshledá.
Může postoupit věc jinému správnímu orgánu.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Ustanovení § 42 SŘ definuje i povinnost informovat podatele oznámení o učiněných krocích.

‍

Lze podat oznámení správním úřadům i anonymně?

Ano a správní úřad se musí vaším oznámením zabývat. Na druhou stranu může být pro šetřící úřad složité šetřit oznámení bez možnosti s vámi dále komunikovat a získat tak další nutné informace a podklady. Pokud chcete podat anonymní oznámení, doporučujeme zaslat všechny dostupné informace a podklady, které máte k dispozici.

Musí se úřad nebo jiný správní orgán mým oznámením zabývat?

Ano musí, správní orgány jsou ze zákona povinny přijímat podněty k zahájení řízení. Zároveň ale nemusí vašemu podnětu vyhovět, pokud dospějí k názoru, že není důvod na vaše oznámení reagovat například kontrolou nebo jiným opatřením.

Konkrétní zákony a paragrafy:

Povinnost přijímat podněty určuje § 42 správního řádu (SŘ).

‍

Otázky týkající se oznámení médiím

Na co si dát pozor, pokud chci protiprávní jednání uveřejnit prostřednictvím médií

Zákon o ochraně oznamovatelů podle § 7 odst. 1 písmeno c) upravuje možnost uveřejnění informací o protiprávním jednání, včetně sdělení médiím. I v takovém případě bude oznamovateli poskytnuta zákonná ochrana před odvetným opatřením.

Zákon umožňuje zveřejnění informací, pokud:

Interní nebo externí oznámení nevedlo k účinnému řešení do 3 měsíců

Existuje důvodná obava z odvetných opatření, pokud byste oznámili externím oznamovacím systémem (Ministerstvo spravedlnosti)

Oprávněně se domníváte, že protiprávní jednání může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy

Vždy pamatujte na to, že nikdy nemáte plnou kontrolu nad tím, jak média s vaší informací naloží. Nemusí vás sice jmenovat, ale zároveň mohou použít údaje, podle kterých vás bude možné nepřímo identifikovat. Například mohou uveřejnit vaše působiště nebo funkci.

Utají média mou totožnost, pokud uveřejním oznámení jejich prostřednictvím?

Podle zákona o ochraně oznamovatelů média nejsou povinna sdělovat identitu oznamovatele úřadům. Tiskový zákon (§ 16) také dává novinářům právo odepřít poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

I když vás média přímo nejmenují, mohou neúmyslně zveřejnit údaje, podle kterých by vás bylo možné nepřímo identifikovat, například vaše působiště nebo funkci. Proto je při komunikaci s médii vhodné poskytnout pouze relevantní informace bez zbytečných detailů o vaší osobě a jasně komunikovat své požadavky na anonymitu.

Pamatujte, že uveřejnění informací by mělo být poslední možností, když interní a externí kanály selhaly nebo hrozí bezprostřední nebezpečí. Je vhodné, aby v případě uveřejnění informací bylo z jeho obsahu zjevné, že se jedná o zveřejnění podle zákona o ochraně oznamovatelů a že bylo k uveřejnění přistoupeno na základě splnění jedné z podmínek (viz otázka výše).

‍

O nás

Oživení

Od roku 2011 bojujeme s korupcí v Česku. Podporujeme občany, kteří se odmítají s korupcí smířit a nebojí se krádež nazvat krádeží.

+420 608 732 091

oziveni@oziveni.cz

Poradenské centrum

Co centrum nabízí?

Jak centrum funguje?