Whistleblowing centrum je nezávislá platforma provozovaná spolkem Oživení, která spojuje odborníky z různých oborů. Ti bezplatně poskytují důvěrné profesionální poradenství pro oznamovatele.
Pomáhají tak těm, kteří mají odvahu se ozvat, zvládnout jejich životní situaci. Radí v oblasti pracovního práva, financí či psychologického poradenství.
Budeme vás provázet a podáme pomocnou ruku v celém procesu oznámení, který někdy může být velmi dlouhý. Naši odborníci vám poradí, zda máte nárok na ochranu podle zákona a jak nejlépe postupovat v procesu oznámení a na co si dát pozor.
Dozvěděli jste se o nepravosti na pracovišti a nevíte co dělat? Právníci Oživení vám pomůžou zorientovat se v celé situaci, případně zpracovat oznámení či propojit vás s dalšími odborníky.
Pro komunikaci používáme nástroj Nenech to být, který nám umožňuje být s vámi ve spojení.
Naší prioritou je vaše bezpečí.Všechna přijatá oznámení jsou důvěrná. Pokud uvedete své jméno, budeme jej zachovávat v utajení. Oznámení můžete podat i anonymně. Kompletní informace o zabezpečení nástroje Nenech to být naleznete zde.
Více informací o tom, jak pracujeme s oznámeními a přesný postup podání se dozvíte v sekci Důvěrná konzultace.
Za nekalé jednání označujeme protiprávní nebo i jiným způsobem závadné jednání, které ohrožuje život, zdraví, svobodu, bezpečnost či další veřejné statky. V praxi se může jednat o jakýkoliv trestný čin, přestupek či jiné porušování zákonné povinnosti ve vybraných oblastech, na jejichž ochraně je veřejný zájem (například životní prostředí nebo neoprávněné nakládání s prostředky veřejné podpory) apod.
Oznamovatelem je jakákoliv osoba, která oznámí nekalé jednání v souvislosti s výkonem práce, přičemž se vedle zaměstnanců v pracovním nebo služebním poměru, může jednat i o dodavatele, konzultanty, stážisty, dobrovolníky, dočasné pracovníky, bývalé zaměstnance, potenciální zaměstnance/uchazeče o zaměstnání, externí poradce a odborníky, osoby blízké oznamovateli a další.
Připravujeme.
Připravujeme.
Připravujeme.
Kontaktujete nás přes bezpečné důvěrné konzultace nebo na emailu oziveni@oziveni.cz, rádi Vám poradíme. Tato sekce zatím nabízí pouze základní přehled toho, co přinesl zákon. Detaily každého případu se liší a je proto dobré postup konzultovat.
Od 17. 12. 2021 začala i v České republice platit evropská Směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Povinnosti z ní vyplývající se zatím dotýkají zejména veřejného sektoru a ochrana platí pro oznamovatele, kteří oznámí porušení práv Unie ve vymezených 10 oblastech. Jde například o veřejné zakázky, bezpečnost dopravy, ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele nebo oblast veřejného zdraví.
Od 1. srpna 2023 je účinný český transpoziční zákon o ochraně oznamovatelů 171/2023 Sb. Zákon vymezuje povinnosti a práva oznamovatelů a vytvořil systém oznamovacích kanálů, tedy infrastrukturu pro oznamování.
Důležité otázky pro určení relevantnosti oznámení jsou:
Odvetným opatřením je jakékoli jednání nebo opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo uveřejněním a které oznamovateli nebo dotčené osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu.
Zákon obsahuje demonstrativní výčet odvetných opatření. Patří sem rozvázání či neprodloužení pracovního poměru a v případě služebního poměru jeho skončení, zproštění výkonu služby a zařazení mimo výkon služby, uložení kárného opatření, snížení mzdy, platu nebo odměny, změna pracovní doby, negativní pracovní posudek a další.
Výše uvedený výčet však neznamená, že s oznamovatelem není možné například rozvázat pracovní poměr nebo mu udělit negativní pracovní posudek. Vždy totiž musí platit, že je odvetné opatření vyvoláno tím, že bylo učiněno oznámení.
Princip důvěrnosti spočívá zejména ve zcela důvěrném přijímání a šetření oznámení ve vztahu k oznamovateli, ale i oznamovanému. Potenciální oznamovatelé musí mít možnost snadno a zcela důvěrně sdělit informace, které mají k dispozici. Oznamovaní by měli dostat prostor pro vysvětlení jednání.
Důvěrnost je zásadním principem, bez něhož není možné naplnit účel ochrany oznamovatelů. Pokud se informace šíří nekontrolovaně, ve formě podezření, bez znalosti faktů, mohou mimo jiné vznikat reputační škody nebo zbytečné konflikty na pracovišti
Připravujeme...
Pro zaměstnance je nejdůležitější normou zákoník práce, který mimo jiné upravuje, v jakých případech vám může zaměstnavatel dát výpověď. A to je v případě oznámení nekalosti poměrně častý způsob odvety. U trestních oznámení je stěžejní normou trestní zákoník a trestní řád a u oznámení nekalosti některému ze správních úřadů zase správní řád. A když se rozhodnete o nesprávném jednání informovat média, pak ochranu vaší totožnosti ošetřuje tiskový zákon.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Zaměstnavatel vám může dát výpověď jen z důvodů, které jasně definuje zákoník práce. Ale pozor, při formulaci „zákonného“ důvodu pro výpověď je vynalézavost zaměstnavatelů často obdivuhodná. Naštěstí se lze proti výpovědi bránit, jak ukazuje odpověď na další otázku.
Když vám dal zaměstnavatel výpověď neprávem, můžete písemně oznámit, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával. Zaměstnavatel pak má povinnost vás buď zaměstnávat dál nebo vám poskytnout náhradu ušlé mzdy. Pokud tak neučiní, máte právo obrátit se na soud. Jen pozor na časové lhůty. Odmítnutí výpovědi musíte podle zákona provést bez zbytečného odkladu a písemně, žalobu k soudu je třeba podat do dvou měsíců od chvíle, kdy vaše výpověď začala platit.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano, protože zákon nenařizuje, jak přesně má být vymezeno místo výkonu práce. Zaměstnavateli tudíž stačí do smlouvy napsat třeba Praha a může vás v zásadě libovolně přesouvat mezi pobočkami v hlavním městě. Zaměstnavatelé se tak bohužel snaží bránit tomu, aby zaměstnanec už nepřišel do kontaktu s důkazy o nekalých praktikách, které se rozhodl oznámit. Směrnice i budoucí český zákon o ochraně oznamovatelů takové přesuny zakazuje jako odvetné opatření, pokud jsou navázané na podané oznámení.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano, ale musíte tak učinit soudní cestou. Máte na to tři měsíce ode dne, kdy jste se o obsahu posudku dozvěděli.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano, zaměstnavatel vás nemůže jakkoli sankcionovat, pokud nebezpečnou práci odmítnete. Zákon v tomto případě mluví o bezprostředním ohrožení života nebo zdraví. Důležité také je, že takové ohrožení se nemusí týkat jen vás, ale i jiných fyzických osob.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano, i v tomto případě nemá zaměstnavatel právo vás jakkoli postihnout. Ze zákona totiž zaměstnanci sice musí plnit pokyny nadřízených, ale jen ty, které byly vydány v souladu s právními předpisy.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Pokud hrozí škoda, máte povinnost upozornit nadřízeného a případně i zakročit, aby k ní nedošlo. Zakročit nemusíte pouze tehdy, pokud byste se tím vy osobně nebo někdo vám blízký vystavili vážnému ohrožení.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Pokud vědomě neupozorníte na škodu nebo nezakročíte, může po vás zaměstnavatel požadovat částečnou úhradu způsobené škody (pokud ji nelze nahradit jinak). V případě částečné úhrady pak váš podíl na škodě nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku vašeho průměrného měsíčního výdělku.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Samozřejmě. Někdy nadřízení vyvíjejí na zaměstnance nátlak, že v případě porušení ochrany obchodního tajemství s ním bude rozvázán pracovní poměr. To však nemá oporu v zákoně, protože zaměstnavatel nemůže nezákonné jednání nebo jakékoli jiné nekalé praktiky zastírat obchodním tajemstvím.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Na zahájení trestního řízení nemáte právní nárok. Nicméně můžete se zkusit obrátit na dozorujícího státního zástupce s žádostí, aby prověřil dodržení zákonnosti při prošetřování policií. Je však pouze na uvážení státního zástupce, jestli dozor vykoná, tedy opět na to není právní nárok. Pokud ale máte nějaké dříve neznámé důkazy a doklady, můžete podat nové trestní oznámení.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano a policie, respektive státní zastupitelství se musí i anonymním oznámením zabývat. Na druhou stranu může být pro tyto orgány složité šetřit oznámení bez možnosti s vámi dále komunikovat a získat další nutné informace a podklady. Pokud chcete podat anonymní oznámení, doporučujeme zaslat všechny dostupné informace a podklady, které máte k dispozici. Více informací najdete také v sekci Jak se ozvat.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ne. Svědek si nemůže sám určit, kdy bude jeho totožnost odhalena. Policie, státní zastupitelství nebo soud mohou v průběhu celého trestního řízení dojít k názoru, že důvody vedoucích k utajení totožnosti pominuly a utajení zruší. Následně se vaše osobní údaje připojí k trestnímu spisu a spolu s vaší podobou se nadále neutajují.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano i ne. Utajení totožnosti totiž není automatické a nevztahuje se na všechny. Můžete o něj ale samozřejmě požádat. Nicméně podmínkou pro utajení je, aby vám nebo někomu blízkému hrozila újma na zdraví nebo jiné vážné porušení vašich základních práv, přičemž vaši ochranu nelze zajistit jiným způsobem. Rozhodnutí o tom, zda tuto podmínku splňujete, závisí čistě na uvážení soudu, policie nebo státního zastupitelství.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano, ze statusu svědka vyplývají i povinnosti. Například dostavit se na předvolání k podání vysvětlení nebo ke svědecké výpovědi.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Po podání trestního oznámení zpravidla v průběhu trestního řízení vystupujete jako svědek.
Stát by vám proto prostřednictvím policie nebo státního zastupitelství měl dát do jednoho měsíce vědět, jak s vaším oznámením naložil. Podmínkou ovšem je, abyste o takové vyrozumění požádali.
Jako svědek naopak nemáte právo nahlížet do spisu. Také nemáte výslovné právo na získání opisu protokolu o své vlastní výpovědi, i když ji obvykle od orgánů činných v trestním řízení dostanete. A nemáte právo ani na bezplatnou právní pomoc advokáta nebo na právní pomoc za sníženou odměnu.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano, ze zákona máte povinnost pokusit se takové jednání překazit a oznámit je. Podle trestního řádu nesmíte úplatek ani přijmout, ani nabídnout. A to se netýká jen podplácení ve státní sféře, ale i v té soukromé.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Trestní oznámení můžete podat v případě, kdy se domníváte, že jste svědky trestné činnosti. Ale pozor, u některých trestných činů máte přímo povinnost se je pokusit překazit nebo je oznámit. Seznam těchto trestních činů trestní zákoník uvádí v paragrafech o nepřekažení, resp. neoznámení trestného činu.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Na zahájení správního řízení o přestupku nemáte právní nárok. Nicméně můžete se zkusit obrátit na nadřízený správní orgán s žádostí o kontrolu, zda správní úřad věc řádně prošetřil. Na zahájení kontroly však také není právní nárok. Pokud ale máte nějaké dříve neznámé důkazy a doklady, můžete podat nové oznámení.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano, máte. Je třeba o to ale požádat. Pak vám úřad do třiceti dnů od podání oznámení musí dát vědět, jaké kroky podnikl. V zásadě se úřad může zachovat třemi způsoby:
Konkrétní zákony a paragrafy:
Ano a správní úřad se musí vaším oznámením zabývat. Na druhou stranu může být pro šetřící úřad složité šetřit oznámení bez možnosti s vámi dále komunikovat a získat tak další nutné informace a podklady. Pokud chcete podat anonymní oznámení, doporučujeme zaslat všechny dostupné informace a podklady, které máte k dispozici.
Ano musí, správní orgány jsou ze zákona povinny přijímat podněty k zahájení řízení. Zároveň ale nemusí vašemu podnětu vyhovět, pokud dospějí k názoru, že není důvod na vaše oznámení reagovat například kontrolou nebo jiným opatřením.
Konkrétní zákony a paragrafy:
Vždy pamatujte na to, že nikdy nemáte plnou kontrolu nad tím, jak média s vaší informací naloží. Nemusí vás sice jmenovat, ale zároveň mohou použít údaje, podle kterých vás bude možné nepřímo identifikovat. Například mohou uveřejnit vaše působiště nebo funkci.
Nemusí, vše záleží na vaší dohodě s konkrétním médiem nebo novinářem. Povinnost chránit vaši totožnost nikde v zákonech daná není. Nicméně dané médium by bylo samo proti sobě, kdyby takovou dohodu porušilo. Těžko si pak totiž představit, že by někdo jiný v budoucnu chtěl takovému médiu nějaké informace sdělovat.
Ano, mohou. Český právní řád reflektuje výjimečné postavení médií ve společnosti, a proto zde funguje poměrně rozsáhlá ochrana zdrojů informací – v tomto případě tedy vás. Novináři mohou odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu jimi uveřejněných informací.
Konkrétní zákony a paragrafy: