Havárie na řece Bečvě se stala 20. září 2020. Ani na počátku března nebyla vyřešena. Událost provází velký zájem ze strany veřejnosti. Úřady tvrdí, že se cítí pod tlakem a vysvětlují tím některé své výroky směrem k výsledkům šetření: například vyjádření mluvčí České inspekce životního prostředí Radky Nastoupilové těsně po havárii, že viníkem určitě nebyla chemička DEZA z holdingu premiéra Babiše. Úřady také odmítají poskytovat informace o průběhu šetření havárie.
Veřejným prostorem zaznělo několik výzev, aby se ozvali lidé, kteří mohou mít informace vedoucí k vyšetření havárie. Jinými slovy: začal se hledat zaměstnanec nebo spolupracovník DEZY, který byl svědkem události, která způsobila ekologickou katastrofu z 20. září. Na Dezu padlo největší podezření proto, že se nachází ze všech teoretických zdrojů otravy nejblíže místu, kde 20. září začaly umírat ryby.

Rozruch do události vnesly investigativní reportáže novinářů z Deníku Referendum. Ty totiž s pomocí whistleblowerů popsaly, že otravě života v řece Bečvě skutečně předcházela nehoda na jednom z úseků chemičky, při níž uteklo velké množství toxických látek do dešťové kanalizace.
Deza havárii, kterou popsal Deník Referendum zamlčela – a to dokonce i na přímý dotaz při vyšetřování havárie. Potvrdil to například také šéf odboru životního prostředí ve Valašském Meziříčí Petr Křístek během debaty na téma Bečva u kulatého stolu v poslanecké sněmovně. Ale potvrdil to i ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss. Ten navíc řekl Deníku N, že inspektoři ČIŽP sami na havárii nepřišli.

Ovšem v příběhu nejde jen o Dezu, případ se vyšetřuje dlouho. V podezření je více firem. Soudní znalec, který v rozporu se závazkem mlčenlivosti promluvil s novináři Deníku Referendum a České televize, tvrdí, že to Deza nebyla. Své přesvědčení opírá o prapodivnou a realitě odporující argumentaci. Sílí obavy, že se nakonec viník nenajde.

Havárie jako taková stále není došetřena, ale veřejnost se dozvěděla důležitou informaci jen díky odvaze několika zaměstnanců Dezy. Ti se dlouho rozmýšleli, zda vůbec a komu o události říct. Na novináře z Deníku Referendum se obrátil poté, co viděli redaktorku Zuzanu Vlasatou v DVTV mluvit o probíhajícím vyšetřování. Z rozhovoru nabyli dojmu, že novinářce může důvěřovat, že bude chránit jejich bezpečnost a totožnost – a že svým nasezaním pomůže celou kauzu rozkrýt.
Zároveň považoval za nejefektivnější svěřit informace médiím. Deza podle jejich výpovědí nevybízí k nahlašování a řešení problémů. Hlášení havárií, a hlavně případné zastavení provozu může vést k sankcím či postihům zaměstnanců. Pracovníci chemičky také hovoří o nespokojenosti s přístupem firmy k ochraně zdraví zaměstnanců a životního prostředí.
V ochotě mluvit spíš s novináři než s kýmkoliv jiným, sehrála podstatnou roli také obava, že státní instituce a policie událost řádně neprošetřují – zejména s ohledem na koncového majitele chemičky, tedy premiéra Andreje Babiše. Novináři i zaměstnanci jsou si vědomi potřeby ochrany identity oznamovatelů. Podle zpráv z firmy zatím v Deze probíhají především systémové bezpečnostní audity včetně snahy o změnu v interním reportování problémů v provozu.

Vedení chemičky se intenzivně snaží odhalit informátory novinářů Deníku Referendum. Za podivných okolností po nich začala pátrat i kriminální policie, která vyšetřuje případ otrávené Bečvy.
Celá situace je pro oznamovatele náročná nejen psychicky, novináři Deníku Referendum naštěstí byli připraveni a dokázali poskytnout i odbornou podporu.