24. března 2021 byly zveřejněny výstupy z celoevropského hodnocení, které proběhlo ve spolupráci WIN (Whistleblowing International Network) a Transparency International EU.  Cílem hodnocení je sledovat, jak si státy vedou v přípravě zákona a jak vážně berou téma ochrany oznamovatelů.
Oživení spolupracovalo jako člen WIN na nově vydaném reportu k transpozici zákona, který hodnotí jednotlivé státy EU a jejich proces transpozice směrnice na ochranu oznamovatelů.
Zpráva vychází pro ČR velmi pozitivně, což názorně demonstruje mapka, kde svítí zelené srdce s hranicemi ČR.
Ale…
Historie snahy o ochranu lidí, kteří promluví o porušování zákonů v rámci své práce, je v ČR docela dlouhá.
První legislativní návrh se objevil v roce 2012, dohromady se do nějaké fáze schvalování dostaly v průběhu let 4 návrhy zákonů,
ani jeden se však nepodařilo schválit. Jeden z neúspěšných návrhů dokonce předložil Andrej Babiš, protože se mu zdálo, že se zpožďuje příprava oficiálního vládního návrhu zákona.
Nakonec k nám přichází povinnost zavést ochranu oznamovatelů z Evropské unie v podobě nutné transpozice směrnice.
Ta byla přijata v roce 2019, na pozadí několika závažných případů odvety vůči oznamovatelům, které ukázaly, že ochrana tzv. whistleblowerů je opravdu potřebná.
Příkladem může být kauza Luxleaks:
https://www.bbc.com/news/world-europe-36662636
https://whistleblower.org/in-the-news/the-atlantic-whistle-blowers-are-the-best-defense-against-global-corruption/

Odbor střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti předložil po (nejen) našich připomínkách kvalitní návrh zákona, který byl schválený vládou a doporučený organizačním výborem sněmovny, a tudíž by měl mít automaticky podporu pro projednání ve Sněmovně.
Návrh má i politickou podporu, od roku 2013 se objevuje v závazcích a programových prohlášeních vlád a samozřejmě se vždy každá vláda hlásí k dodržování a naplňování mezinárodních závazků, které ochranu oznamovatelů také požadují.
K předložení zákona poslancům došlo 9. února 2021. Je před volbami, nezbývá mnoho času a ve sněmovně je několik stovek zákonů, které čekají na projednání a schválení. Zařazování na program jednání sněmovny se tak řídí prioritami zejména vládních stran, které mají většinu k prosazení.
A bohužel, vládní strany svůj vlastní návrh řešení ochrany oznamovatelů na jednání zatím nezařadily.

Co tedy bude dál?
Zda přijde celá práce úplně vniveč nebo se alespoň podaří přesvědčit politické strany, že je potřeba předložit a projednat návrh hned po volbách, to je ve hvězdách. Lhůta pro transpozici byla dva roky a končí letos, 17.prosince 2021. Pokud se český zákon nestihne přijmout, bude to znamenat právní nejistotu oznamovatelů, zaměstnavatelů a všech dalších zúčastněných, protože částečně směrnice začne účinkovat.

Na co se ještě zaměřit?
Zpráva WIN a TI uvádí, že byť ČR je společně s Dánskem a Švédském ve vedení pelotonu transpozice. Zmíněným zemím však chybí zkušenosti a osvědčené postupy, jak jednat s oznamovateli a řešit jejich oznámení.
Úkol zajistit praktické a funkční nastavení ochrany oznamovatelů tak zůstane přítomný i po termínu schválení legislativní normy.