Nejpozději v prosinci roku 2021 začne v ČR platit nová právní úprava na ochranu všech, kteří upozorní na nějaké nesprávné nebo protiprávní jednání. V následujícím textu se dozvíte, v čem větší ochrana spočívá a co všechno by se mělo změnit.
Jak současné české právo chrání lidi, kteří se rozhodnou upozornit na nějakou nepravost v práci? Takové osoby nejsou nijak zvláštně chráněné. Je to řešeno pouze v režimu obecných právních předpisů, jako je zákoník práce, zákon o státní službě, trestní a správní řád. Například zaměstnanci jsou chráněni proti nezákonné výpovědi nebo svévolnému posílání na pracovní cesty. Nejsou však chráněni například dodavatelé v režimu OSVČ, akcionáři, nebo dobrovolníci. I ti však mají často interní informace o nějakém protiprávním jednání.
To by se ale v dohledné době mělo změnit?
Ano, ještě letos by Česká republika měla přijmout nový zákon na ochranu oznamovatelů, jak nám ukládá evropská směrnice z roku 2019. Tento zákon by měl výrazně rozšířit okruh osob, které jsou po oznámení nezákonné činnosti chráněni. A i samotné zaměstnance má chránit důsledněji. Především ve chvíli, kdy by se zaměstnavatel chtěl mstít za podané oznámení. Nový zákon by tedy měl umožnit, aby bylo přirozené a bezpečné ozvat se, pokud v práci zjistíte, že se děje něco nezákonného. Zkušenosti ze zahraničí navíc ukazují, že přijetím podobného zákona vede k obecnému zlepšení pracovního prostředí.
Dá se to ilustrovat na nějakém konkrétním příkladu?
V současné době může nějaké protiprávní jednání oznámit kdokoli, ale nedostane se mu žádné ochrany. Například student medicíny pracující jako dobrovolník v nemocnici oznámí špatné zacházení s pacienty. Vedení s ním ukončí spolupráci a nedá mu ani posudek, který je však při ukončení praxe standardní. Za nové právní úpravy by se tedy tento medik stal tzv. oznamovatelem, a jako takový by byl chráněný.
Silnější ochrana
V čem přesně bude spočívat lepší ochrana?
Nový zákon například otáčí důkazní břemeno. Představte si například, že nějaký zaměstnance zjistí, že se v práci děje něco nezákonného, oznámí to a následně dostane výpověď. Když dnes tvrdí, že výpovědí se mu zaměstnavatel mstí, musí tuto mstu zaměstnance prokázat (ideálně listinným důkazem nebo svědeckou výpovědí). A to je velmi problematické, protože takový důkaz často ani existuje. Otočení důkazního břemene znamená, že to bude opačně. Bude se předpokládat, že důvod výpovědi je odvetou zaměstnavatele. A to do té doby, dokud zaměstnavatel neprokáže, že pro výpověď existoval jiný zákonný důvod. Například že zaměstnanec neplnil řádně své povinnosti.
Co se ale bude dít v době probíhajícího sporu o výpověď?
To by se mělo také změnit. V současné době soudní spor o neplatné výpovědi trvá v průměru dva až tři roky. V té době zaměstnanec nepobírá mzdu. Podle nového zákona by však soudy měly mít možnost vydávat tzv. předběžná opatření, která upravují postavení oznamovatelů do rozhodnutí sporu o tom, zda výpověď byla platná či nikoli. A takové předběžné opatření může zaměstnavateli například nařídit, aby onoho zaměstnance nechal pracovat na původním místě anebo mu dal adekvátní mzdu.
To se týká však pouze zaměstnanců, co ostatní typy oznamovatelů?
To se týká pouze zaměstnanců? Co ostatní, kteří něco oznámí, a přitom zaměstnanci nejsou?
I na ty směrnice pamatuje. Třeba dodavatel může požadovat náhradu škody na odběrateli, který mu vypověděl smlouvu z důvodu oznámení. Představte si třeba dodavatele softwaru na zpracovávání osobních údajů, který zjistí že jeho odběratel porušuje právě pravidla pro jejich zpracování, a věc oznámí relevantnímu úřadu. A když mu odběratel následně vypoví smlouvu, může se soudně domáhat náhrady škody, který mu ta výpověď způsobila.
Co dalšího nová právní úprava přináší?
Podle evropské směrnice budou mít firmy a instituce povinnost nastavit bezpečný systém pro podávání oznámení. Budou muset určit, kdo má oznámení přijímat, prověřit a zaručit se za to, že bude zachována důvěrnost všech zúčastněných. Ve výsledku by se jen tento příjemce oznámení měl dozvědět, kdo ho podal, co je jeho předmětem a kdo jsou údajní pachatelé. Podle směrnice mají takový bezpečný systém zavést již všechny veřejné instituce, včetně krajů a obcí nad 10 000 obyvatel, a dále zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci, což platí i pro soukromý sektor.
A jak to nově bude s doložkami o mlčenlivosti?
V budoucnu nebude možné postihnout oznamovatele za porušení povinnosti mlčenlivosti. Pokud oznámením poruší svou smluvní doložku mlčenlivosti nebude to znamenat porušení smlouvy, která by za normálních okolností znamenalo smluvní pokutu. To se samozřejmě netýká advokátů, lékařů, soudců a podobných profesí, kteří povinnost mlčenlivosti porušit nesmí.
Jaké tedy hrozí postihy těm, kteří se oznamovateli mstí za jeho oznámení?
Zákon nově zavádí celou řadu přestupků, které se týkají porušení pravidel při procesu oznámení. Jde například o porušení důvěrnosti oznámení, nezavedení bezpečného oznamovacího systému anebo za tzv. odvetná opatření.
Jak budou chráněni zaměstnavatelé, pokud by si nějaký zaměstnanec své oznámení vymyslel?
Předně takový oznamovatel vůbec nebude chráněn podle tohoto zákona. Také se dopustí přestupku vědomě nepravdivého oznámení, za který mnu hrozí pokuta až do výše 50 tisíc. V extrémním případě úmyslného lživého oznámení by přicházela do úvahy také trestněprávní odpovědnost za trestný čin pomluvy nebo křivého obvinění.
Jak si stojí Česká republika?
V jaké fázi schvalování je současný český návrh zákona?
Zákon čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Vládní návrh z pera Ministerstva spravedlnosti je kvalitním legislativním návrhem, který v některých věcech jde dokonce i nad rámec evropské směrnice. Vzhledem ke standardní délce legislativního procesu je bohužel pravděpodobné, že se nestihne přijmout do konce tohoto volebního období.
Co bude následovat, pokud se zákon nepřijme do lhůty stanovené Evropskou unií?
Ve směrnici je stanoven termín 21. prosince 2021. Od té chvíle začíná být směrnice účinná, ale bude mít tzv. vertikální přímý účinek. To znamená, že se jednotlivec domůže ochrany pouze vůči státu a státním orgánům, ale už ne vůči jinému jednotlivci nebo firmě. Navíc se ochrana bude vztahovat pouze na oznámení porušení evropského práva. Oznamovatel bude tedy muset složitě zkoumat, jestli oznamuje protiprávní jednání podle evropského práva. To často nebude jednoduché rozhodování ani pro právníka.
Jakou roli v nové legislativě sehrává Oživení?
Usilovně pracujeme na tom, aby byl zákon skutečnou a kvalitní ochranou. Vedle toho pomáháme těm, kteří se nebáli ozvat. Snažíme se zorientovat v jejich situaci a pomoci jim řešit právní i jiné problémy, které v souvislosti s oznámením mohou nastat. Současně pomáháme firmám a institucím, kterým nový zákon uloží povinnost nastavit interní oznamovací systémy. V neposlední řadě se snažíme pomocí veřejné kampaně vysvětlit, proč jsou pro společnost podobní lidé tak důležití.
Za Oživení, Mgr. Luisa Blahová
